Jede takhle tramvaj a vepředu, jak jsou ty dvě sedačky proti
sobě,sedí nemytej odpuzující pankáč (týpek s čírem, džínsku
opatřenou nejméně půl kilem zavíracích špendlíků) a kolem něj
metr odstup. Na příští zastávce nastoupil mladej elegantní pan
podnikatel(manager v obleku a brejličkách) a bez váhání si sedl
na místo proti pankáčovi (všichni udivení), vytáhnul notebook
na klín a něco si čudlal.
Přistoupil revizor a zamířil si to přímo k pankáčovi. Stoupl si před něj
a s opovrhujícím tónem řekl: "Jízdenku bych prosil, pane".
Pankáč se na něj pomalu podíval a s nechápavým výrazem vychraptěl:
"Di do hajzlu ty pičo!". Tak revizor znervózněl, něchtěl před lidma
ztratit vážnost a tak se otočil na podnikatele, mezi brejličky a
obrazovku mu strčil placku a že jako že by prosil jízdenku. Pan
podnikatel se na něj překvapeně podívá a řekne: "Promiňte, ale vy
jste neslyšel tady pana kolegu?"
Přijde za otcem pětiletý synáček a ptá se, co je politika.
"Jak bych Ti to vysvětlil", přemýšlí otec.
"Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze
a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a
zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše sluzčbná, to je dělnická týřída.
Ta pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor ,
aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno
děláme. A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?"
Clapeček se dlouze zamyslí a pak řekne:"Zatím ještě nevím, nechám si to projít
přes noc hlavou".
V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal. Zajde tedy
do pokoje rodičů. Tam spí maminka a nejde probudit. Chlapec jde tedz do pokoje
služky. A tam vidí tatínka jak si se služebnou právě hezky užívá. Ani jeden si
malé postavičky nevšimne. Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka,
jak se zájmem pozoruje tatínka se služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne. Chlapeček
se rozpláče a jde si lehnout. Ráno se tatínek ptá: "Tak už víš, co je to ta politika?"
A chlapec smutně odpoví: "Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera".
"A jak prosím tě?"
"No kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco
vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách".